Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Potravinový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na potravinovou alergii. Pacient nejprve podezřelou potravinu úplně vyřadí z jídelníčku (minimálně na dva týdny), potom její množství podle lékařova doporučení postupně zvyšuje, lékař sleduje reakce na tuto potravinu.

Provokační testy při diagnostice alergií spočívají v tom, že lékař pacienta za přísně kontrolovaných podmínek vystaví kontaktu s alergenem. Rozlišujeme dva hlavní typy: lékové provokační testy, potravinové provokační testy. Viz také alergie, provokační test (obecně).

Provokační test při diagnostice astmatu spočívá v tom, že lékař pacienta za přísně kontrolovaných podmínek nechá pacienta inhalovat látku, která způsobuje zúžení průdušek, případně jej vystaví tělesné zátěži; snahou je vyvolat v průduškách stav obdobný tomu, kterým pacient trpí při akutních astmatických záchvatech. Viz také provokační test (obecně).

Lékový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na alergii na léky. Lékař za přísně kontrolovaných podmínek vystaví pacienta kontaktu s podezřelým lékem, ať už formou některého kožního testu, nebo lék aplikuje na spojivku, do nosu nebo jej nechá pacienta vdechovat.

Provokační test je snaha lékaře záměrně vyprovokovat příznaky alergie, astmatu, epilepsie apod. Provokační testy se využívají v diagnostice konkrétních onemocnění, zvláště při důvodném podezření na ně. Tyto testy se provádějí vždy za přísně kontrolovaných podmínek a pod dozorem lékaře. Konkrétním příkladem provokačního testu je bronchokonstrikční test. Viz také provokační testy při diagnostice alergií, provokační test při diagnostice astmatu.

Potravinářská aditiva je jiný název pro potravinářské přídatné látky.

Potravinová intolerance znamená potíž s trávením určitých potravin a je vždy spojená s nějakými nepříjemnými tělesnými příznaky (například nadýmání, bolest břicha, ale i bolest hlavy, únava apod.). Pozor: Potravinová intolerance není totéž co potravinová alergie! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ výše popsané potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.

Potravinová alergie je přemrštěná reakce imunitního systému na konkrétní potravinu. Alergické reakce na jídlo mohou být různě silné: od mírných přes závažnější až po život ohrožující. Pozor: Potravinová alergie není totéž co potravinová intolerance! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ nepříjemné tělesné potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie.

Potravinová pyramida graficky znázorňuje optimální množství jednotlivých skupin potravin, které by člověk měl denně zkonzumovat.

Potravinářské přídatné látky, potravinářská aditiva nebo jen zkráceně přídatné látky jsou látky, které se přidávají do potravin, aby v nich plnily určité technologické funkce (např. aby danou potravinu barvily, sladily nebo konzervovaly). V Evropské unii jsou všechny potravinářské přídatné látky označeny tzv. E-kódy (lidově označovány jako „éčka“ v potravinách) a musí být vždy uvedeny v seznamu složek na obalu potraviny, v níž jsou použity. Na etiketě musí být uvedena jak funkce přídatné látky v hotové potravině (např. barvivo nebo konzervant), tak konkrétní použitá látka s příslušným číslem E nebo jejím názvem (např. E 414 nebo arabská guma). Nejčastějšími přídatnými látkami, které jsou uváděny na etiketách potravin, jsou antioxidanty (látky zabraňující kažení potravin v důsledku oxidace), dále barviva, emulgátory, stabilizátory, želírující látky, zahušťovadla, konzervanty a sladidla. Přehled potravinářských přídatných látek podle E-kódu je uveden například na webu bezpecnostpotravin.cz, který provozuje Ministerstvo zemědělství (odkaz vede na PDF soubor na webu bezpecnostpotravin.cz, 244 kB).